Haflingové

Blonďáci z Alp jsou koňmi pro každého

"Každý kůň je na něco, ale jenom hafling je na všechno", to je okřídlená věta, která perfektně vystihuje hlavní devízu tohoto plemene a tou je jeho všestrannost. Chcete koně na dlouhé vyjížďky, soutěže spřežení, endurance, western, na turistickou jízdárnu, závody v parkúru a drezúře dětí nebo jen jako kamaráda? Pro vás pro všechny je hafling dobrou volbou.

Původ haflingů není jednoznačný

Hafling, ačkoliv vznikal poměrně nedávno v prostředí jihotyrolských Alp na pomezí dnešního Rakouska a Itálie z neušlechtilých pracovních koní, je dnes již dobře prošlechtěným plemenem vhodným k většině sportovních disciplín hlavně pro děti a dokonce se u něj vlohy k práci pod sedlem, v zápřeži a k pohybu vůbec prověřují. Jeho původ v horských konících a nepostradatelných pomocnících alpských sedláků ho ale pozitivně "poznamenal" také výborným charakterem, ochotou spolupracovat, obratností a nenáročností. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na jeho velmi atraktivní exteriér - kůň světle ryzé barvy s dlouhou světlou hřívou upoutá na první pohled a to je také jistě jeden z důvodů, proč se haflingové mezi chovateli po celém světě v poslední době tolik rozšiřují. Ani v České republice tomu není jinak, od roku 1990, kdy se k nám přivezli v podstatě první haflingové, stoupl jejich počet na téměř 30 plemenných hřebců, více než 400 klisen, dalších minimálně 400 valachů a nespočet dalších koní, kteří nejsou zapsáni do plemenné knihy.
Svůj název získali haflingové podle stejnojmenné vesnice v Alpách, jejíž název v italštině ovšem zní Avelengo, což se také stalo příčinou mylného názoru, že existuje ještě jedno, haflingovi velmi podobné plemeno - Aveliňský kůň. Ve skutečnosti se jedná pouze o dva různé názvy pro haflinga. Oficiálním zakladatelem plemene byl 249 Folie, hřebeček narozený v roce 1974 v jihotyrolském městečku Schludern u farmáře Josefa Folieho, od kterého byly později odvozeny všechny dnešní krevní linie - A, B, M, N, S, St, W. Otcem Folieho byl arabský hřebec El Bedavi XXII, matkou místní klisna jménem Folie. Z toho také lze dobře usoudit, které plemeno mělo na vznik haflinga - kromě tyrolských horských koní - největší vliv. Byli to čistokrevní arabi a další orientální koně, kteří se do těchto míst dostali během válek s Turky. V pozdější době chov ale ovlivnili podle různých zdrojů například huculové, polští konici nebo norici. Důvodem těchto dohadů o původ haflinga byla zřejmě roztříštěnost chovu v počátcích, spojená s přechodem území jižních Tyrol z rakousko-uherské správy, pod kterou bylo před 1. světovou válkou, pod správu italskou, což má dodnes za následek také spory mezi Rakouskem a Itálií o statut země původu. Nedávno byly však nalezeny dokumenty, které mluví celkem jasně ve prospěch Itálie.

Jaké byly začátky u nás?

Na území bývalého Československa se haflingové několikrát vyskytli ve 40. a 50. letech 20. století například v chovu huculů v Topolčiankách a v hřebčíně na Muráni, kde se však jednalo jen o několik jedinců, nebo u statkáře Drehera, který si v Broumově vybudoval poměrně velký chov, který si ale velmi hlídal a nedovolil jeho rozšíření mezi okolní sedláky, a tak po válce, kdy si jeho koně odvezla Rudá armáda nezůstal v této oblasti hafling žádný. S dovozy do bývalého Československa se znovu začalo po roce 1989. Většina koní, kteří byli tehdy dovezeni za velmi nízké ceny však bohužel pocházela ze skupin vyselektovaných koní v zahraničí a chovatelská základna byla tedy velmi nekvalitní, tím je bohužel populace ovlivněná dodnes. Na druhou stranu se ale díky cenové dostupnosti těchto importovaných nekvalitních koní haflingové tak rychle rozšířili mezi chovatele. V poslední době ale snad přece jen začíná stoupat zájem o kvalitní koně, chovatelé jsou ochotni si takové kupovat v zahraničí a pomoci tak vylepšit českou chovnou populaci.

O plemeni

Protože exteriér českých koní stále má co dohánět za kvalitou koní zahraničních, je potřeba se na zevnějšek koní více zaměřit jednak správnou plemenitbou a používáním kvalitních hřebců, ale také informováním chovatelské veřejnosti. Výška v kohoutku (měřená hůlkou) musí u klisen dosahovat minimálně 138 cm, pro zápis do hlavní plemenné knihy o 2 cm více, hřebci musí pro zápis do plemenné knihy mít aspoň 142 cm. Shora je výška formálně u obou pohlaví omezená 150 cm, ale tato hranice není zavazující a její překročení není důvodem pro vyřazení z plemenitby. Celosvětově je u haflingů trend koně spíše zvyšovat s ohledem na jejich využití ve sportu a výška v kohoutku stále častěji převyšuje 150 cm a proto by ani Česká republika v tomto hledisku neměla zaostávat a snažit se populaci, která je zatím spíš "nižší" zvyšovat. Další věc, na kterou by se šlechtění v České republice mělo zaměřit je ušlechtilost. Většina koní je u nás zatím spíše ve starším typu a neškodilo by proto použít hřebce, kteří jsou mírně lehčího typu.
Zásadním poznávacím znakem haflingů je jejich barva, která se pohybuje od velmi světle ryzé až po tmavou bez bílých a tmavých skvrn po těle, vždy musí mít světlou hřívu s minimem žíní jiné barvy. Spory se donedávna vedly kolem bílých odznaků. Na hlavě jsou odznaky povolené, ale není žádoucí, aby byly extrémně velké. Na končetinách jsou odznaky nežádoucí u hřebců, u klisen se tolerují, odznak na jedné noze není negativně posouzen, na dvou a třech nohách znamená snížení bodového ohodnocení exteriéru a odznaky na všech končetinách nebo odznak přesahující hlezenní kloub znamená vyloučení z plemenitby.
Jinak je nutné dbát důsledně především na celkovou korektnost a harmonii stavby těla, mechaniku pohybu, mírný charakter a správný typ. Při posuzování je ale nutné brát v úvahu také využití koně, protože exteriér a chody koní pro práci pod sedlem a v zápřeži se v některých znacích výrazně odlišují.

Činnost SCHH

Protože Svaz chovatelů haflinga (SCHH) si uvědomuje, že pro pozvednutí chovu je potřeba udělat ještě mnoho práce, snaží se co nejvíce informovat své členy a další chovatele a zájemce o plemeno a začíná pozvolna zavádět některé změny, které by nám snad mohly pomoci stát se, pokud se týká haflingů, vyspělou chovatelskou zemí. Zřejmě nejviditelnější změnou je v tomto roce zavedení zatím dobrovolných zkoušek výkonnosti, které letos proběhnou začátkem září na dvou místech v ČR. Majitel přihlášeného koně si může vybrat ze dvou variant zkoušek - sedlové a v zápřeži, podle toho, jak bude koně využívat. Varianta pod sedlem se skládá z jednoduché drezury, skoku ve volnosti a zkoušky charakteru, druhá varianta má jednoduchou drezuru v zápřeži (dvojspřeží), lehký tah a opět zkoušku charakteru. V budoucnu budeme podle zájmu uvažovat i o variantě westernové. Letošní "zkušební ročník", na který se přihlásilo velké množství koní, které předčilo naše očekávání, by měl ukázat, jak budou splnitelná nastavená kritéria pro hodnocení v příštím roce, kdy budou zkoušky muset povinně vykonávat hřebci, kteří chtějí nově získat licenci.
Dalším krokem ke zlepšení chovu je i navázaní spolupráce s Jihotyrolským svazem chovatelů haflingů v Itálii a Evropským svazem chovatelů haflingů, jehož bychom se měli na podzim stát členy. Spolupráce by se měla odehrávat například na úrovni propojení evidence koní a využívání systému pro velmi přesný odhad plemenné hodnoty koní (BLUP), který je v zahraničí již využíván a u nás se dosud používá pouze v evidenci skotu. Další rozjednanou spoluprácí je zapůjčení velmi kvalitního plemenného hřebce Nibelunga, který by měl navázat na široce využívaného Nimroda.
Pokud se týká informací, kromě sborníku o plemeni, který byl vydán letos na jaře a na nějž bude navazovat aktualizující ročenka (objednat možno na ASCHK, pro členy SCHH zdarma) se svazu snad letos konečně podaří zprovoznit webové stránky (www.haflingove.cz), kde by měly být aktuální informace. K popularizaci plemene by měly přispět prezentace na výstavách - na letošní výstavě Koně v akci v Pardubicích chystáme první šampionát mladých klisen a samozřejmě doprovodný program, ukázka haflingů bude i v rámci zářijového ME v kombinovaných soutěžích chladnokrevných koní v Klokočově, kde by měla proběhnout soutěž o nejsilnějšího haflinga v ČR. Dále se haflingové předvedli na několika regionálních akcích.
V červnu také SCHH uspořádal pro zájemce krátký zájezd na 1. evropskou výstavu haflingů, která se konala v alpském Meranu pod hlavičkou Evropského svazu chovatelů haflingů (z této akce jsou také fotky, které doprovází tento článek). Výstavy se účastnilo téměř 350 haflingů a konkurence tedy byla obrovská. Koně se navíc poprvé na tak veliké akci hodnotili nejen podle exteriéru, ale také se brala v úvahu jejich výkonnost, která byla testována během drezury pod sedlem a v zápřeži, v pohybu ve volnosti a skoku ve volnosti. Ve výsledcích se zcela odrazil současný trend, kdy v celém světě dominuje linie A, v menší míře pak linie N. Součástí výstavy byla i večerní show, kde haflingové předvedli svou všestrannost v ukázkách spřežení, drezury a westernu, ale také v ukázkách pracovních. Poslední den byl přichystán slavnostní průvod městem, který všechny diváky nadchl.

Haflingové mají nejen v České republice velkou budoucnost a jejich obliba stále stoupá - není se čemu divit, hafling je opravdu koněm pro každého.

Veškeré další informace o plemeni, činnosti svazu i akcích proběhlých nebo chystaných, na které všechny srdečně zveme, vám ochotně poskytne předseda SCHH pan Nachtigal na telefonním čísle 602 523 002, případně ostatní členové Rady plemenné knihy a Předsednictva Svazu, jejichž kontakty lze nalézt na webových stránkách www.aschk.cz.

Ing. Veronika Kutilová, MVDr. Jaroslav Dražan