Haflingové

Hafling - perspektivní plemeno koní

Často se píše a mluví o tzv. "diverzifikaci" zemědělství, na kterou je dokonce možné získat finanční prostředky z evropských fondů. Do kritérií diverzifikace zemědělství, plně zapadá i chov koní, který dnes kromě zajištění koní pro práci v lese a v zemědělství, naplňuje především požadavky lidí pro využití k rekreaci a sportu. Obliba chovu koní coby volnočasové aktivity pomohla k poměrně výraznému nárůstu počtů koní - prvnímu zásadnějšímu od konce 90. let minulého století. V roce 1950 bylo ještě v ČR celkem na 400 000 koní a následně již zaznamenáváme jen prudké poklesy související s technickým pokrokem a industrializací výroby. V roce 1960 stavy klesly zhruba na polovinu - 235 574 ks, v roce 1970 na 75 1527 ks a nejnižší počet zaznamenáváme v roce 1995 jen 18 039 ks. V poslední čtvrtině uplynulého století se pokles stavu koní definitivně zastavil. Stabilizace jejich stavů s následným pomalým nárůstem se stala důkazem ekonomické výkonnosti a hospodářské vyspělosti státu. Můžeme proto zaznamenat v roce 2003 již 41 240 ks a v roce 2006 56 721 ks koní. Nutno však podotknout, že početní nárůst není absolutní, protože teprve zavedením zákona č. 154/2000 Sb. a vyhlášky č. 136/2004 Sb. o označování a evidenci zvířat došlo k registraci původně neevidovaných koní a tím i k jejich částečnému statistickému nárůstu.
Jedním, z plemen, která se u nás poprvé od padesátých let znovu objevila a v zápětí se dočkala velké obliby a početnímu nárůstu je i hafling. Dnes jeho počty dosahují zhruba tisícovky, což je asi 2% z celkové populace koní v České republice. Od roku 1994 také funguje Svaz chovatelů haflinga.

Původ plemene

Plemeno hafling je původem z Jižního Tyrolska, kde vzniklo pravděpodobně křížením místních malých horských koní s orientálními koňmi. Teorií o vzniku haflinga je mnoho a některé se od sebe dost zásadně liší, je ale možné říci, že svůj vliv na haflinga měli kromě arabských koní například hucul nebo norik. Dnes je již povolena pouze čistokrevná plemenitba a křížení s jinými plemeny je vyloučené. Oblastí vzniku plemene hafling je jižní Tyrolsko, a to je také příčinou dlouholetého a stáletrvajícího sporu mezi Rakouskem a Itálií o statut země původu. Okolí Bolzana, kde leží vesnice Haflinger (v italštině Avelengo - odtud nejasnosti o vzniku "Aveliňského koně", který byl dříve mylně považován za samostatné plemeno), podle které se dnes toto půvabné plemeno jmenuje, totiž do roku 1918 patřilo Rakousko-Uhersku, a proto si na haflinga dělají nárok jak Rakušané, tak Italové, pod jejichž správou je Bolzano a celé Jižní Tyrolsko dnes. Minulý rok byly však objeveny dokumenty (mimo jiné připouštěcí lístek č.1), které jednoznačně ukazují, že pravda je na straně Italů.
Přes četné rozpory se všechny historické písemné dokumenty a teorie shodují, že "zakladatelem" a jediným zdrojem čistokrevného chovu byl arabský hřebec El Bedavi XXII, po kterém se v roce 1874 u farmáře Josefa Folie ve Schludernu narodil hřebeček 249 Folie. Od něj jsou odvozeny všechny dnešní linie - A, B, M, N, S, St a W. Z těchto linií se v současnosti nejvíce uplatňuje linie A, následuje N, které jsou nejlépe hodnoceny především pro ušlechtilost, dobré chody a harmonickou tělesnou stavbu.

Charakteristika haflinga

Horský původ a původní využití haflinga k veškeré práci (v zemědělství, lese, jako soumara, v tahu i pod sedlem) u haflinga zapříčinil některé jeho vlastnosti, pro které je dnes oblíben - nenáročnost, všestrannost, ochota k práci, dobrý charakter a obratnost. Dalším zásadním kladem, díky kterému jsou haflingové tolik oblíbení je jejich atraktivní vzhled - ryzá barva všech odstínů, dlouhá světlá hříva, bystrý výraz a velké výrazné oči.
Co se týče exteriéru, je chovným cílem kůň spíše menšího vzrůstu. Ve světě je nyní snahou zvyšovat kohoutkovou výšku (KVH) nad 150 cm, v České republice zatím u klisen v průměru dosahujeme KVH málo přes 140 cm, u hřebců už se jedinci měřící přes 150 cm objevují. Velmi důležitá je především harmonie stavby těla, hlava musí být ušlechtilá a její velikost musí opět harmonizovat s celým tělem. Končetiny musí být správně stavěné, v přímém postoji, se silnými klouby a velmi kvalitními kopyty.
Oproti původnímu využití horaly dnes hafling slouží jako kůň "pro volný čas" a v zahraničí nezřídka i jako kůň sportovní (velmi dobré výsledky dosahuje díky své obratnosti zejména v soutěžích spřežení a ve westernových disciplínách, často se ale objevuje i na drezurních závodech, parkurech, skijöringu a dokonce existují speciální dostihy) a proto dnes šlechtitelský cíl preferuje upevňování tělesných znaků, které mají souvislost s tímto typem užitkovosti - správné nasazení krku, výrazný kohoutek, šikmá plec, delší záď se správně vázanými bedry a prostornější korektní chody. Zvlášť velký důraz je kladen na charakter, protože hafling je díky svému vzrůstu a vzhledu velmi často využíván dětmi. K těmto kritériím bude nyní směřovat i šlechtění haflinga v České republice.

Hafling ve světě

Od konce čtyřicátých let, kdy se haflingové poprvé předvedli na mezinárodních výstavách koní (v Zams a Veroně), se chov postupně šířil do Švýcarska, Německa, bývalé Jugoslávie, Anglie, Belgie, Francie, Polska a dalších evropských zemí. V současnosti už mezi chovatelské země patří celkem více než šedesát států, a to i exotické země jako Albánie, Thajsko, Bhútán nebo Brazílie. Chovatelských sdružení je ve světě nespočet. Rakousko si coby země, která si dělá nároky na statut země původu založilo Světovou federaci chovatelů haflingů, kam patří téměř dvacet členů. Itálie iniciovala vznik Evropského svazu chovatelů haflingů, který sdružuje v současnosti sedm států a právě nyní probíhá i schvalovací proces členství České republiky.

Chov v České republice

Na území bývalého Československa se podle pamětníků několik prvních haflingů ocitlo již před druhou světovou válkou (u statkáře Drehera v Broumově), ale chov zanikl v roce 1945, kdy si koně odvezla Rudá armáda. Po válce se dostalo několik haflingů do chovů huculů v Březnici u Příbrami, Topolčiankách a na Muráni, kde působili zejména v padesátých letech jako zušlechťovatelé.
Po dlouhé přestávce pak byli první haflingové dovezeni po roce 1989, zejména z Rakouska a Německa. Je ovšem nutné podotknout, že importovaní koně ve velké míře pocházeli ze selekcí při třídění tříletých koní. Tito koně, původně určení pro jatečné účely, byli do ČR dováženi za minimální ceny. Chov v České republice tedy pochází z velmi nekvalitních základů, ale na druhou stranu těmto laciným importům vděčíme za současnou oblibu haflingů.
Dnes je u nás 25 plemenných hřebců, z toho dva působí v inseminaci, téměř 400 klisen a zhruba dalších 500 valachů a klisen nezapsaných v plemenné knize. Chov by měl nyní jít spíš cestou zkvalitňování populace, protože ve srovnání s chovem v Itálii, Rakousku nebo Německu máme skutečně co dohánět. Také dovozy by měly být realizovány pouze z kvalitních chovů, protože import dalších nekvalitních koní - ač za nízkou cenu - našemu chovu jistě neprospěje a chovatelé by měli být srozuměni s faktem, že vedení Svazu chovatelů haflingů (SCHH), které je pro toto plemeno hlavním chovatelským sdružením, nemůže a proto nebude koně, kteří byli v zahraničí z chovu vyřazeni, zapisovat do tuzemského čistokrevného chovu.

Budoucnost chovu, činnost a cíle SCHH

Svaz chovatelů haflingů považuje za velmi důležité získat pro toto plemeno dostatečnou popularitu a co nejvíce tak rozšířit a hlavně zkvalitnit jeho chov. Během posledního roku se počet členů svazu téměř ztrojnásobil na necelou stovku. Protože u nás nebyl v minulosti při výběru kladen dostatečný důraz na kvalitu koní a na chovatelské postupy, bude se svaz co nejvíce snažit šířit jednak nové informace mezi chovatele, zavádět prověřené metody chovu a navazovat spolupráci na mezinárodní úrovni. Pokud budou chovatelé vědět, kterým směrem se chov ubírá v zahraničí, snad se budou snažit postupovat stejným směrem i oni. Naopak od svých členů SCHH očekává "zpětnou vazbu" v podobě připomínek, návrhů a spolupráce, protože chovatelé by si měli být vědomi faktu, že i oni mají možnost ovlivnit šlechtitelskou práci.
První důležitý krok na této cestě byl proveden již zmíněným přistoupením do členství v Evropském svazu. Ten byl před celosvětovou federací upřednostněn hlavně z toho důvodu, že jeho současné cíle a postupy jsou našim chovatelům svojí větší demokratičnosti bližší a lépe splnitelné. V letošním roce již proběhlo seznámení s činností a posláním Evropského svazu ve formě besedy jeho vedení s našimi chovateli a účastí několika zástupců SCHH na školení rozhodčích pro 1. evropskou výstavu haflingů, která proběhne v půlce června v Meranu. Této výstavy se bude - i když zatím pouze pasivně - účastnit i Česká republika. Další spolupráce bude kromě výměny informací spočívat především v zapojení naší populace do "kontroly užitkovosti", která je v Itálii u haflingů na velmi vysoké úrovni (BLUP) nebo zapůjčením velmi kvalitních plemenných hřebců (na příští sezónu je vyjednán hřebec Nibelung, který je jedním z nejlépe hodnocených v Itálii).
V letošním roce proběhne ještě jedna poměrně velká chovatelská změna a to je zavedení výkonnostních zkoušek. Ty jsou nyní sice nepovinné, ale od příštího roku budou povinně vyžadovány pro zápis hřebců mezi plemeníky. Považujeme to za první konkrétní krok ke zlepšení kvality u nás chovaných koní, a to i přesto, že chovatelé si na nové požadavky budou nějakou dobu zvykat. Zpočátku bude asi pro majitele koní problémem motivace, protože u nás zatím není dostatečně doceněná chovatelská kvalita a původ koně. K tomu by ale mělo napomoci právě informování chovatelské veřejnosti o nutnosti zjišťovat a prověřovat kvalitu budoucí chovné populace.

Přestože chov v České republice zatím není na nijak vysoké úrovni, jsou zde minimálně dvě zásadní pozitivní fakta, které do budoucna dávají naději, že se haflingové i u nás stanou rozšířeným a všestranně využívaným plemenem. Těmi jsou především velký potenciál tuzemské mladé populace koní a obrovské nadšení chovatelů.

V případě zájmu je možné získat další informace na stránkách Asociace svazů chovatelů koní www.aschk.cz, kde je v sekci plemena on-line plemenná kniha haflingů, šlechtitelský cíl a řád plemenné knihy, seznam kontaktů na členy a zástupce SCHH a další dokumenty a informace. Informace je také možné získat telefonicky u předsedy ČSHH pana Nachtigala na čísle 602 523 002.

MVDr. Jaroslav Dražan, Ing. Veronika Kutilová