ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ HAFLINGŮ, z. s.

Chovatelů, kteří přivezli mladé kobylky do výstavy a pak je připřáhli ke staršímu koni a s nimi zajišťovali po celé tři dny akce kočárovou službu na závodišti, kdy vozili čestné hosty, a poté ukazovali orbu koňmi a všechny pracovní operace při pěstění brambor, byli Jaroslav Drápela – vystavoval klisnu History, k ní pak připřahal klisnu Natali, druhým chovatelem byl Zdeněk Musil – vystavoval klisničku Polly Josefkol a k ní připřahal klisnu Šárku. Chovatel František Dobrovolný  zapřahal klisnu Leontýnku a valacha Lumena a Radek Šuryn zapřahal klisnu Doru a valacha Amiho.

Účast všech těchto koní na akci plynula ve svižném tempu, hned bylo třeba svézt předsednictvo a rozhodčí na zahájení akce, hned čestné hosty po kurzu Velké Pardubické, hned vystavit klisničky, a pak zase jet orat. Času opravdu nebylo nazbyt.

Soutěžní orba probíhala v oranici u Poplerova skoku, kde tradičně bývá oráno již několik let při jiné, zářijové, výstavě.

V pátek a sobotu jsme orali přesně podle pravidel orby, v neděli vzhledem k pokročilému času byl zvolen užší pozemek, a proto nebyly výsledky nedělní orby zohledněny v celkovém hodnocení. Navíc v neděli chtěli „zaorat“ i techničtí delegáti akce, a tak oranice podle toho taky vypadala...

Výsledkem úsilí oráčů bylo za dva dny soutěžní orby shodné hodnocení, kdy všichni tři – Dobrovolný, Musil i Šuryn získali každý 4 body. Výsledek byl proto vyhlášen – třikrát první místo!

Přípravu půdy pro pěstění brambor se aktivně se svými klisnami zúčastnil i Jaroslav Drápela, který vláčel, rovnání oranice se s hřebovou deskou ujal František Dobrovolný, ukázku práce „všeroba“ měl na starosti Zdeněk Musil.

Jak je i z fotek patrno, „všerob“ je stroj, který rozhrnuje zeminu a vytváří řádku pro výsadbu hlíz a zároveň znamená otočnými lopatkami místo, kam má být jednotlivá brambora uložena tak, aby vzdálenost vzešlých rostlin byla shodná.

Další operací bylo přihrnutí hrůbků, sražení vršků hrůbků hřebovou deskou (Jihomoravané uváděli, že v jejich kraji se nepoužívá většinou přivalování válcem) , následovala ukázka plečkování porostu, přihrnování, a nakonec i dobývání brambor.

Diváků se sice nesešlo mnoho, ale všichni ocenili šikovnost koní (a samozřejmě jejich kočích) v brázdách, snad i výklad, o který jsem se poctivě spolu se Zdeňkem Musilem snažil,  přispěl ku zdaru ukázek.

Závěrem chci poděkovat jak Českému svazu chovatelů haflinga, že tyto ukázky selského využití plemene zorganizoval, ale i vedení Dostihového závodiště, že umožňuje v areálu ukázku orby udělat.

V neděli před obědem jsme si udělali chvíli čas a po vožení čestných hostů po kurzu velké jsme na vyjížďku čtyřmi páry žlutých koní udělali i my, vzali jsme s sebou i Katku Mandysovou, která nás provedla kurzem nejtěžšího dostihu kontinentu, a díky níž víme, který skok je největší, který nejtěžší a který nejzrádnější. Nic z toho jsme do té doby netušili, ale teď už si to budeme pamatovat, a až se Velká poběží, budeme na ni zas koukat trošku jinak.

Osobně všem čtyřem kočím z jihu Moravy vyslovuji dík, a ať jim haflingové ještě dlouho dělají v životě radost.

Josef Našinec, garant zemědělských ukázek výstavy a člen sboru rozhodčích Společnosti pro orbu ČR