ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ HAFLINGŮ, z. s.

Do krásného jezdeckého areálu s několika venkovními kolbišti, obrovskou halou a výborným zázemím pro pořádání podobných akcí, vyslal Český svaz chovatelů haflingů (ČSCHH) celkem 26 účastníků, kteří splnili předem stanovená kvalifikační kritéria v disciplínách drezura, parkur, všestrannost, spřežení, Trail, Horsemanship a Ranch Riding. Velmi výrazná vzestupná početní tendence naší účasti je zcela patrná - poprvé jsme se účastnili šampionátu v roce 2009, kdy se konal v italském Meranu, ve skromném počtu dvou reprezentantů, o tři roky později do Stadl-Paury už vyrazilo koní celkem pět a na minulém mistrovství Evropy v roce 2015 ve Vermezzu se počet zdvojnásobil na desítku koní a dokonce se podařilo získat i medaile včetně jedné zlaté.

Svědčí to zcela neoddiskutovatelně jak o rostoucím počtu tak i kvalitě haflingů, kteří se aktivně zabývají sportem. Zatímco ještě před několika lety si na závodech klepali na čelo, pokud se na startovní listině mezi velkými koňmi objevil hafling, v posledních dvou či třech letech už se počítá s tím, že nejen, že nějaký hafling může dorazit, ale velmi pravděpodobně také porazí velkou část soupeřů, ne-li dokonce všechny.

Dvě drezurní medaile

Celý program ME vypukl jako obvykle drezurami, které vzhledem k časové náročnosti začínají hned první den, ještě před slavnostním zahájením. Drezura byla i letos rozdělena na tři třídy – mladí koně, otevřená třída (stupeň L) a obtížná třída (stupeň S). V téměř čtyřicetičlenném startovním poli se mezi mladými koňmi, kteří jeli ve dvou kolech vždy stejnou úlohu pro čtyřleté koně hodnocenou pěti známkami, objevili hned tři naši zástupci – všichni teprve na čtyřletých koních. Dva z nich startovali v prvním kole hned na úvod, což se bohužel negativně podepsalo na jejich výsledku – byl jim zvoněn omyl způsobený chybou v oficiálním překladu ČJF, který se liší zdánlivě v detailu, ale poměrně zásadním – vlnovka o dvou obloucích je zde nahrazena diagonálou. Zvonek, který se navíc od rozhodčích ozval až velmi pozdě, v následujícím cviku, natolik zmátl první startující Petru Svobodovou s Fiolou, že se jim nepodařilo úlohu dokončit. Tím pro ně bohužel skončila možnost se umístit v celkovém hodnocení a druhé kolo jely již jen v rámci denního hodnocení, kde se umístily na 31. místě. Hned po Petře Svobodové startovala Martina Studničková s valachem Arcanem.Ti se již naštěstí s nepříjemným zvukem, který se ozval z písmene C, vyrovnaly a dokázali i s omylem úlohu dojet, dokonce s výborným hodnocením 79,3 %, které je vyneslo na stříbrnou pozici v rámci prvního kola. V rámci pátečního druhého kola pak dokonce ještě vylepšili známku na rovných 80 %, zlepšilo se ale víc koní a tak to znamenalo ve druhém kole až bramborovou pozici. Největší soupeř této dvojice, německý valach Wino s Maike Haunschild v sedle, páteční kolo docela výrazně pokazil, ale jeho náskok z kola prvního, kdy dostal dokonce 85,2 % ho i přesto vynesl na první pozici. Martina Studničková s Arcanem byli se svými dvěma vynikajícími známkami v celkovém součtu těsně druzí, což je vynikající úspěch a lze si představit, jak by asi výsledky dopadly, nebýt chyby v překladu úlohy… Třetí českou dvojicí, která se objevila v obdélníku mezi mladými koňmi, byl Pavel Studnička s klisnou Sinou. První kolo bohužel dojeli až na 31. pozici, Sině se příliš nezamlouvalo prostředí haly s tribunou a i rozhodčí hodnocení její výkonu uvedli slovy „Dnes klisna nepředvedla, co v ní je…“. Ve druhém kole už bylo hodnocení výrazně lepší a Sina s Pavlem obsadili 19. pozici, což v celkovém součtu stačilo na 25. místo.

V otevřené třídě, která se jela na úrovni stupně L, měla Česká republika celkem pět želízek v ohni. Hned v prvním kole předvedla perfektní výkon Laura Lišková s valachem Hanym, který se ME haflingů účastnil již podruhé. Jejich hodnocení jako jediné z celkem 48 závodníků přesáhlo 70 %, což Lauře a Hanymu zajistilo vítězství v prvním kole této soutěže. Sobotní kür pak tato dvojice zajela také velmi pěkně, jejich hodnocení 68,75 % vydalo na šestou pozici a zajistilo jim medaili v celkovém pořadí, tentokrát bronzovou. Výborný výkon podala také bývalá Hanyho jezdkyně Lucie Čermáková, která ve Stadl-Pauře startovala s plemenným hřebcem Artem. V prvním kole získali s výkonem 67,024 % celkově sedmou příčku, v küru pak hodnocení 66,667 % stačilo na patnáctou pozici. V celkovém součtu vynikající 11. místo je ještě o to cennější, že jako jedna z pouze tří jezdců (z toho dvou českých) se Lucka přihlásila do otevřené třídy se šestiletým koněm – většina jezdců s koňmi narozenými v roce 2012 totiž využila možnost startovat společně s mladšími koňmi.

Do první poloviny výsledkové listiny se vešly ještě další dvě česká jména. Na celkové 23. příčce se umístila velmi sladěná dvojice Veronika Holíková s klisnou Lady Dianou, které zajely velmi pěkně hlavně kür. O jedno místo za nimi soutěž dokončila Martina Studničková s klisnou Nivou, těm se naopak výrazně lépe podařilo první kolo, kde získaly dokonce 14. nejlepší hodnocení. Také Niva je teprve šestiletá a její drezurní potenciál tak ještě zdaleka nebyl vyčerpán. Konečnou 40. příčku vybojovala poslední česká dvojice v této soutěži – Lucie Čermáková s plemenným hřebcem Amaranthem. První kolo se jim příliš nevyvedlo, ale v druhém získali slušné hodnocení a přes tréninkové manko způsobené aktivním působením v plemenitbě mohl i majitel Amarantha František Volek z Rakouska odjíždět spokojený.

Úspěchy z parkurového skákání

Divácky atraktivní skokové soutěže byly letos pro naši ekipu velmi úspěšnou disciplínou. Ve třídě mladých koní, kteří skákali na výšce 90 cm, se na startovní listině objevily dvě české vlaječky. V soutěži, kterou se hlavní rozhodčí rozhodl na poslední chvíli hodnotit na styl, se bohužel na obtížném kurzu příliš nedařilo Lídě Merklové s Camirou, které se umístily až na celkovém 17. místě a za sebou nechaly pouze dvě dvojice, jimž se nepodařilo soutěž dokončit. Druhá dvojice si vedla o poznání lépe – v prvním kole sice hlavně vinou jedné shozené překážky dojely až s šestým nejlepším výsledkem, druhé kolo ale Gabriela Saláková s Whitney, navíc v nejrychlejším čase, vyhrály a podařilo se jim díky tomu posunout až na konečné bronzové umístění.

Soutěž starších koní byla z naší strany obsazená celkem dokonce devíti jmény. První kolo postavené na výšku 95 cm jeli všichni naši účastníci rozvážně a snažili se hlavně o čisté konto, protože do finále postupovali pouze koně s nulovým ziskem z obou kol. První kolo čistě projeli Sára Buchlová s Lady, Dan Pospěch s Artistem-L a Petra Dvořáková s Wolke. Obrovská škoda byla zaváhání Kristýny Mrzenové s Wunjou hned na první překážce, protože jinak předvedly naprosto suverénní výkon se skoky vysoko nad překážky. S jednou chybou dokončila první kolo také Petra Dvořáková se svou druhou klisnou Daylight. S osmi trestnými body do druhého kola postoupili ostatní čeští zástupci – Radka Turčynová s Armanim z Kačákovy Samoty, Jana Albertová se Sunflower, Lenka Kajgrová s Lady a Andrea Kaprasová s Anitou.

Na rozdíl od minulého ME ve Vermezzu, kde se stavitel vyřádil a postavil skoky nad možnosti většiny účastníků, byly parkury pro starší letos postaveny na odpovídající úrovni a do druhého kola postoupilo celkem 50 dvojic z původního počtu 54. Sobotní druhé kolo bylo vyšší o 10 centimetrů a na výkonech už to bylo znát – vypadlo celkem 11 dvojic, bohužel včetně Sunflower, která s Janou Albertovou na jednom ze skoků ošklivě spadly. S jednou chybou dojely Andrea Kaprasová s Anitou, Petra Dvořáková s Daylight a bohužel i Sára Buchlová s Lady, u nichž to už už vypadalo, že horní břevno zůstane na svém místě… Čistý výkon předvedli opět tři čeští účastníci Kristýna Mrzenová s Wunjou, Lenka Kajgrová s Lady a opět Dan Pospěch, který se s Artistem-L díky suverénním výkonům probojoval mezi tři účastníky finálové jízdy. Ta už se jela na čas a zde ukázal Dan Pospěch své jezdecké schopnosti, když našel pěknou zkratku a o dvě vteřiny porazil francouzského koně Rock Amadeus. Třetí startující Italka Vera Senoner s valachem Rosenrotem ale využila výhody poslední startující, dokázala být ještě o další vteřinku a půl rychlejší než česká dvojice a obhájit tak zlatou medaili z minulého evropského šampionátu. Cenné stříbro však putuje do České republiky a Artist-L si odvezl z Rakouska také titul nejlepšího plemenného hřebce v parkurovém skákání.

Díky velmi kvalitní sestavě parkurových účastníků se podařilo postavit také tři tříčlenné týmy do poháru národů, který byl zlatým hřebem celého mistrovství. V osmnáctičlenné startovní listině se navíc objevil také československý tým, do něhož se kromě dvou koní rodiny Sixtových startujících na šampionátu za Slovensko zapojila také Petra Dvořáková s klisnou Daylight – a právě tento tým dosáhl v poháru na stříbro. Petra zároveň slavila i bronz, protože byla také součástí nejlepšího českého týmu – Czech Lions, sestaveného ze tří koní, kteří zajeli nejlépe první kolo parkurové soutěže – Wolke, Artista-L a Lady Sáry Buchlové. Blok českých vlajek ve výsledkové listině poháru národů navíc doplnily i zbylé dva týmy – Czech Dream Team ve složení Anita, Whitney a Sunflower se umístil na pátém a Czech Airlines, jehož součástí byla Wunja, Lady s Lenkou Kajgrovou a Armani z Kačákovy Samoty hned za nimi.

Poprvé na ME také čeští vozatajové

Díky dvěma vozatajům jsme mohli letos poprvé také fandit v soutěži spřežení. Drezuru zajel pěkně Tomáš Jelínek s klisnami Cubou a Marajou, kteří se v osmnáctičlenném poli umístili přesně v polovině. Milan Kořínek s valachy Stargate a Starfight svou ne úplně nejsilnější disciplínu zajeli se třináctým nejlepším hodnocením. Oba se tak mohli těšit, že svou pozici vylepší v oblíbeném a divácky atraktivním maratonu, kde nechyběla vodní překážka nebo zajímavě řešená překážka v altánu. Milan Kořínek nezaváhal a zajel velmi dobrý čas, který v obrovské konkurenci až neskutečných výkonů stačil na osmé místo. Tomáš Jelínek se bohužel dopustil taktické chyby, která jej stála velkou časovou penalizaci a konec nadějí na lepší umístění. Závěrečný parkur zajel bez chyby pouze naprosto suverénní celkový vítěz – domácí Lothar Zebisch. Dvojice valachů Milana Kořínka se dokázala ještě o jednu pozici zlepšit a celkově obsadila devátou příčku, spřežení dvou klisen Tomáše Jelínka se jak ve třetí části soutěže, tak celkově umístilo patnácté.

Všestrannost v rukou mladých jezdkyň

Terénní překážky krásného lesoparku čekaly v areálu také na závodníky ve všestrannosti. Naše země měla po jedné mladé účastnici ve třídě mladých i starších koní. Anička Zanášková využila výhody volby třídy, protože její šestiletá klisna Flinkie mohla startovat v obou třídách, a zvolila méně náročnou kategorii mladších koní. První část soutěže, drezuru zvládly velmi dobře a ve čtvrtek večer si tak mohla Anička dojít pro mašli za páté místo v denním hodnocení. Terénní jízdu na velmi tvrdém povrchu projela dvojice bez větší chyby a i v pátek na ně čekala mašle, tentokrát za čtvrtou příčku. Stejné umístění dokázaly zajet také v sobotním parkuru a i celkově tato dvojice ze severní Moravy získala ne příliš oblíbenou čtvrtou pozici.

Nejstarším účastníkem koňské ekipy i pětadvacetičlenné soutěže všestrannosti byl valach Cipísek, v sedle s naopak suverénně nejmladší českou jezdkyní na ME Eliškou Vejdovcovou, která je o tři roky mladší než její kůň. Drezurní část soutěže Cipísek zrovna nemiluje, a tomu odpovídalo i umístění a tedy ne příliš dobrá výchozí pozice do dalších bojů. Ty bohužel skončily už v pátečním krosu, který pro neposlušnost dvojice nedokončila. Nicméně v sobotu se přece jen zadařilo, a sice už pouze v denním hodnocení, ale přece se povedlo dosáhnout na velmi dobré umístění, když Eliška s Cipískem zajeli čistý parkur v druhém nejlepším čase a získali alespoň mašli za dílčí umístění.

Tři westernové medaile

Šestadvacátou a nejúspěšnější účastnicí letošního ME byla Gabriela Filipová, která se s valachem Amuletem účastnila hned tří soutěží mladých koní ve westernových disciplínách. Ačkoliv soutěže mladých koní jsou ve westernu méně obsazené, výkony naší dvojice to nijak nesnižuje. Hodnocení westernových soutěží je totiž velmi přísné – stačí jeden špatný přeskok a soutěžící odchází bez jakéhokoliv umístění a s nulovým hodnocením. Amulet s Gábinou se stali díky svým výkonům druhou nejlepší mladou dvojicí v Trailu a Horsemanshipu a třetí v Ranch Ridingu v rámci Evropy a Gabriela tak právem šla na pozici vlajkonošky při zahajovacím ceremoniálu – největší měrou totiž přispěla k tomu, že Česká republika byla čtvrtým nejúspěšnějších státem v pořadí národů.

Mládí vpřed

Na závěr je nutné zdůraznit velmi nadějné výkony mladých jezdců – hned sedm našich účastníků bylo do osmnácti let. Kromě medailových Laury Liškové a Dana Pospěcha to byly obě účastnice všestrannosti – Anička Zanášková a Eliška Vejdovcová, které s haflingy soutěží už několik let a také dvě parkurové jezdkyně – Sára Buchlová a Kristýna Mrzenová. Všech šest jezdců, kteří mají svoji jezdeckou kariéru teprve před sebou, podalo výborné výkony a my tak můžeme jen doufat, že zůstanou u haflingů a budou pokračovat v šíření dobré pověsti tohoto plemene nejen jako všestranného koně pro volný čas, ale také jako konkurenceschopného účastníka sportovních soutěží.

Výborná parta – k nezaplacení

Český svaz chovatelů haflingů, který jako člen pořadatelského světového svazu nominoval naše účastníky na šampionát, srdečně blahopřeje všem účastníkům a děkuje jim za perfektní prezentaci našich koní v zahraničí a skvělou spolupráci v průběhu mistrovství. Velký dík patří také všem, kteří jakkoliv pomohli s organizací jak přímo svazu, tak samotným soutěžícím – ti často obětovali velký díl své dovolené či prázdnin k tomu, aby podpořili své kamarády, děti nebo kolegy. Poděkování patří samozřejmě také našemu sponzorovi Ville Gineta, který výrazně přispěl na cestovné pro koně. A zapomenout nesmíme ani na historicky první dvě členky týmu rozhodčích na ME haflingů, Markétu Kvapilovou a Ilonu Matouškovou, které výrazně dopomohly hladkému průběhu české účasti svými praktickými zkušenostmi a radami.

Ve Stadl-Pauře bylo pozitivní nejen to, že to hned sedmkrát zacinkalo, ale všichni účastníci si pochvalovali hlavně příjemnou atmosféru v českém „stanu“ a také to, že jsme po celou dobu měli komu fandit a bylo se s kým podělit o úspěchy v jednotlivých kolech i celkovém pořadí šampionátů. A to je možná ještě cennější než všechny medaile dohromady, protože to nelze vypilovat ani díky sebevětší píli a nejlepším trenérům a jen díky tomu nakonec ze Stadl-Paury odjížděli spokojení snad i ti, co skončili v poli poražených. Snad to vydrží minimálně do roku 2021, na kdy se plánuje další evropský šampionát.

Text: Veronika Jenikovská
Foto: Aneta Novotná

Fotogalerie Anety Novotné
Fotogalerie TEAM myrtill

Kompletní výsledky